Nestíháte dočíst román? Pět sbírek povídek na jeden večer

Na nočním stolku vám leží kniha se záložkou na straně čtyřicet. Leží tam od začátku měsíce. Každý večer si říkáte, že se do ní vrátíte, a každý večer místo toho usnete u telefonu. Přitom čtení máte rádi. Jen vám ten román nesedl do života.

Proč nedočtete román, i když čtení máte rádi?

Protože román potřebuje souvislost. Když se k němu vracíte po pěti dnech, půlku postav si musíte dohledávat a rozjezd začíná nanovo. Povídka tenhle problém nemá: je to celý příběh se vším všudy, který přečtete za dvacet až čtyřicet minut a odložíte dopovězený. Za týden jich zvládnete pět. A jestli vás čtení nebaví spíš proto, že se nemůžete do knihy dostat, pomůže i výběr knih, které vás chytnou hned na první stránce.

Potřebujete si hlavně spravit náladu?

Pak sáhněte po sbírce Povídky a jedna báseň od Zdeňka Svěráka. Čte se, jako když vedle vás někdo v kuchyni vypráví historku a vy se přistihnete, že se usmíváte do stránky. Laskavý humor a nadhled, kvůli kterým si ho lidé pouštějí k tělu i v den, kdy nemají náladu na nikoho. Kniha vyšla k autorovu životnímu jubileu, přidává dojemnou báseň s nečekaným poselstvím a v jedné povídce si pachatele musíte odhalit sami. Jestli máte chuť na víc téhle polohy, máme i knihy, u kterých se zasmějete nahlas.

Máte rádi zločin, ale ne na čtyři sta stran?

Šlépěj. Ukradený kaktus. Modrá chryzantéma. Povídky z jedné a druhé kapsy vyšly poprvé v roce 1929 a Karel Čapek v nich udělal něco, co detektivky dodnes neumějí: hlavní není, kdo to spáchal, ale jestli se to má vůbec trestat. Zlodějíčci, podvodníci, pošmistři a sběratelé známek se ocitnou na hraně a čtenář váhá s nimi. Jedna povídka vydrží přesně na cestu tramvají. Kdo raději poslouchá, najde podobně krátké případy ve Svědkyni obžaloby od Agathy Christie.

Nebo chcete, aby vám v pokoji trochu zatáhlo?

Melancholický podzimní den, jezdec na koni a ponurý zámek z drolícího se kamene nad černým jezírkem, ze kterého trčí pahýly mrtvých stromů. Tak začíná Pád domu Usherů a jiné povídky. Edgar Allan Poe vás nestraší monstry, ale tím, že vypravěč se do poslední chvíle snaží všechno rozumově vysvětlit a stejně skončí s děsem v očích. Na podzim, kdy se stmívá dřív, než stihnete uvařit večeři, je to skoro nefér výhoda.

Unesete dnes večer něco, co bolí?

Třináct příběhů, každý napsaný tak minimalisticky, že v něm nezbyde jediné slovo navíc. Šíleně smutné povídky Terezy Boučkové vstupují do cizích životů bez zaklepání: touha po lásce, po přijetí, po klidu ve vyhaslém manželství, odhodlání unést, co se unést nedá. Smutek tu má ironii a paradox, takže vás nevalcuje. Jenom dočtete jednu povídku a pak deset minut koukáte do zdi.

A co když chcete skončit s úsměvem?

Nell je dvacet šest a nikdy nebyla v Paříži. Vlastně nebyla pořádně nikde. Když ji přítel nechá na holičkách těsně před romantickým víkendem, vyrazí sama a zjistí o sobě věci, které netušila. Paříž pro jednoho a jiné povídky od Jojo Moyesové je jedenáct příběhů o ženách, kterým úplně obyčejný okamžik převrátí život. Existuje i jako audiokniha.

Často se ptáte

Co je vlastně povídka a jak dlouho se čte?
Povídka je krátká próza s jedním hlavním motivem, obvykle od několika stran po třicet. Většinu jich přečtete za dvacet až čtyřicet minut, takže se vejdou do jednoho večera i do cesty do práce.

Hodí se povídky, když se ke knize nemůžu pravidelně vracet?
Ano, přesně na to jsou ideální. Sbírku odložíte kdykoli a nic nezapomenete, protože další povídka začíná od nuly. Proto povídky dobře fungují i proti čtenářskému bloku.

Dají se povídky poslouchat jako audiokniha?
Dají a kratší stopáž jim svědčí. Povídky Oty Pavla načetl Miroslav Donutil, který si sedm rybářských a sedm sportovních povídek vybral osobně.

Kterou sbírkou začít dnes večer?

Povídka má jednu vlastnost, kterou román nikdy mít nebude: dá se dočíst. A pocit, že jste dnes něco dovedli do konce, je silnější, než se zdá. Pokud váháte, začněte tou nejvlídnější, Povídkami a jednou básní od Zdeňka Svěráka. A jestli si chcete vybírat sami, zamiřte rovnou do e-knih.