Příběhy, které se staly za humny: pět současných českých románů, které stojí za přečtení
Kdy vás naposledy kniha zavedla někam, kam můžete v sobotu dojet vlakem? U překladových bestsellerů se to nestane – ty vás vezmou do Osla, Londýna nebo na Manhattan. Současná česká literatura dělá něco jiného. Vezme Valašské Meziříčí, Karvinou nebo kopce Bílých Karpat a ukáže vám, co se tam stalo a o čem se v rodinách desítky let mlčelo.
Které současné české romány stojí za přečtení? Pětice, na kterou se dá spolehnout: Hana Aleny Mornštajnové, Šikmý kostel Karin Lednické, Žítkovské bohyně Kateřiny Tučkové, Winterbergova poslední cesta Jaroslava Rudiše a Bábovky Radky Třeštíkové. První tři se vracejí k zapomenutým kapitolám českých dějin, další dvě ukazují, jak s minulostí – a sami se sebou – žijeme dnes.
Může jeden zakázaný zákusek změnit celý život?
Zima 1954. Devítiletá Mira se přes zákaz rodičů vydá k řece skákat po ledových krách, spadne do vody a za trest nedostane na rodinné oslavě zákusek. Drobnost, na kterou by jiné dítě do týdne zapomnělo. Jenže v Haně se z ní stane zlom, který Miru na dlouhá léta připoutá k nemluvné, podivínské tetě Haně – a otevře rodinnou historii, o které nikdo nechtěl mluvit.
Mornštajnová vypráví osud tří generací valašskomeziříčské židovské rodiny a opírá se o skutečné události, včetně epidemie tyfu ve Valašském Meziříčí. Píše v tempu, při kterém máte pocit, že sledujete film. Román získal Cenu Česká kniha 2018 a na Databázi knih se stal Knihou roku 2017. Pokud dáváte přednost poslechu, vychází i jako audiokniha.
Co zbylo z města, které spolklo uhlí?
Karvinná bývala pasteveckou vesnicí. Na uhlí zbohatla, vyrostly v ní výstavní domy i katedrála – a o století později kvůli témuž uhlí zanikla. Zůstal jen kostel, který se naklání nad pustou krajinou jako varovně zdvižený prst.
Šikmý kostel Karin Lednické začíná velkým důlním neštěstím roku 1894 a sleduje Barboru, Julku a Ludwika, kterým do života znovu a znovu vstupují velké dějiny. Příběh stojí na skutečných událostech, z nichž mnohé česká próza dosud nezpracovala. První díl se stal Knihou roku 2020 a navazují na něj Šikmý kostel 2 (léta 1921–1945) a Šikmý kostel 3 (1945–1961). Je to sága, u které se vyplatí mít další díl po ruce dřív, než dočtete ten první.
Kdo byly žítkovské bohyně a proč je sledovala StB?
Vysoko v Bílých Karpatech žily ženy, za kterými se chodilo s nemocí, s trápením i s otázkou, co přinese budoucnost. Říkalo se jim bohyně a své umění si předávaly z generace na generaci. Žítkovské bohyně Kateřiny Tučkové sledují Doru Idesovou, jednu z posledních z rodu. Bohyní se ale nestala – vystudovala etnografii a chce o nich napsat vědeckou studii.
Pak v archivu ministerstva vnitra najde svazek StB vedený na „vnitřního nepřítele“: na vlastní tetu Surmenu. Z odborné práce se stává pátrání po rodině i po sobě samé. Kniha získala Cenu Josefa Škvoreckého 2012 a Kosmas cenu čtenářů Magnesie Litery 2013. Máte ji jako e-knihu i audioknihu.
Dá se o střední Evropě vyprávět z okna vlaku?
Jan Kraus pochází z Vimperku a v Berlíně doprovází umírající. Jedním z nich je Wenzel Winterberg, liberecký rodák stejně starý jako Československo a bývalý tramvaják, kterého přepadají „záchvaty historie“. Jednoho dne Krause požádá o poslední cestu: vlakem z Berlína do Sarajeva podle starého průvodce po Rakousku-Uhersku z roku 1913, po stopách lásky, která se ztratila na začátku války.
Winterbergova poslední cesta je první román, který Jaroslav Rudiš napsal německy. V Německu byl nominován na cenu Lipského knižního veletrhu a v roce 2020 získal Chamisso-Preis/Hellerau. Je temnější a zvláštně poetická – kniha pro dlouhé večery, kdy vám nevadí, že odpověď nepřijde hned.
A co když chcete příběh z dnešní doby?
Pak sáhněte po Bábovkách. Radka Třeštíková v nich propojuje dvanáct žen: milenku ženatého muže, jeho „příšernou“ manželku, patnáctiletou holku, na kterou rodiče nemají čas – a peníze, které se kamsi ztratily. Jeden příběh vede k druhému a vy zjišťujete, že každá z hrdinek je v cizím vyprávění někým úplně jiným. Je v tom ironie, humor i bolest a pořád se přistihnete, že fandíte někomu jinému. Vychází i jako audiokniha.
Podobně blízko ke kůži má Nejlepší pro všechny Petry Soukupové: desetiletého Viktora přestěhuje máma „pro jeho dobro“ k rázné babičce na venkov.
Kterou českou knihu si vybrat jako první?
- Chcete silný příběh, který vás nepustí – Hana (Alena Mornštajnová)
- Toužíte po velké rodinné sáze na několik týdnů – Šikmý kostel (Karin Lednická)
- Láká vás tajemno a zamlčená historie – Žítkovské bohyně (Kateřina Tučková)
- Máte rádi cesty a pomalé, přemýšlivé čtení – Winterbergova poslední cesta (Jaroslav Rudiš)
- Chcete současnost, vztahy a kus ironie – Bábovky (Radka Třeštíková)
Jestli vás táhne hlavně historická linka, pokračujte u historických románů, které vás vtáhnou do jiné doby. A kdo si Mornštajnovou oblíbí, najde její Les v domě v našem výběru dárků pro knihomola.
Časté otázky
Kterou knihou začít s Alenou Mornštajnovou?
Dobrým vstupem je Hana z roku 2017. Příběh devítileté Miry a její tety Hany se opírá o skutečné události ve Valašském Meziříčí včetně epidemie tyfu a román získal Cenu Česká kniha 2018 i Studentskou cenu Česká kniha 2018.
Je Šikmý kostel podle skutečných událostí?
Ano. Trilogie Karin Lednické stojí na skutečných událostech zaniklého hornického města Karvinná. Začíná důlním neštěstím roku 1894 a třetí díl končí rokem 1961. První díl se stal Knihou roku 2020.
Dají se tyto knihy poslouchat jako audioknihy?
Ano, všech pět je na epapyrus.cz jako audiokniha. Hana, Žítkovské bohyně a Bábovky vycházejí i jako e-kniha, Šikmý kostel a Winterbergova poslední cesta jsou u nás v audio podobě.
Česká literatura posledních let nemusí soupeřit s překladovými bestsellery – vypráví o místech, kde jsme vyrůstali, a o věcech, o kterých se doma mlčelo. Začněte Hanou a po pár kapitolách pochopíte, proč ji porota České knihy i čtenáři Databáze knih poslali na první místo. A kdo chce vybírat dál, najde celou nabídku v kategorii E-knihy.