Světy na pokraji zkázy: dystopie a apokalypsy, u kterých zapomenete dýchat
Zkuste si to na chvíli představit. Svět, kde hasiči nic nehasí – zakládají ohně a pálí knihy. Město, které jediná chřipka vylidní za pár týdnů. Ráno, kdy se probudíte a zjistíte, že všichni dospělí kolem vás usnuli a nejde je vzbudit. Dystopie a apokalyptické příběhy nás mrazí přesně proto, že v nich pokaždé zahlédneme kousek naší vlastní křehkosti. A přesto je hltáme jedním dechem – protože v jádru nejde o konec světa. Jde o to, kdo v něm zůstane člověkem.
Vybrali jsme čtyři knihy, po kterých se vám bude hůř usínat – a přitom je nebudete chtít odložit.
Co se stane, když se pálení knih stane povoláním?
Odpověď zná Guy Montag – a je to odpověď, ze které mrazí. V 451 stupních Fahrenheita od Raye Bradburyho není budoucnost šedivá kvůli válce ani hladomoru, ale kvůli tichu. Lidé se dobrovolně vzdali myšlenek, a hasiči proto nevozí vodu, ale plameny, kterými likvidují poslední svědectví svobodného přemýšlení – knihy. Montag svou práci miluje, dokud si jednoho dne nezačne klást otázky, které měl zakázané. Bradbury napsal knihu o upalování knih tak naléhavě, že ji dodnes cituje kdekdo – včetně Stephena Kinga, který o něm řekl, že mu „vděčí za hodně". Když vás Montagova cesta chytne, sáhněte pak po portrétu samotného krále hrůzy; ti dva si rozumějí víc, než by se zdálo.
Přežili byste ve městě, kde přestane fungovat úplně všechno?
Ne pravděpodobně – a přesně to je otázka, kterou vám Třetí vlna Tomáše Duška položí hned na první stránce. Chřipková pandemie přichází ve vlnách s děsivou pravidelností a společnost se pod jejími údery hroutí: netopí se, neteče voda, obchody jsou vyrabované a v ulicích přebírají moc gangy. Dušek nepíše efektní katastrofický velkofilm, ale drsně uvěřitelný manuál přežití, u kterého se přistihnete, jak si v duchu počítáte zásoby ve vlastní spíži. Je to čtení, po němž se na obyčejně fungující kohoutek začnete dívat trochu jinak.
Co když se svět nezhroutí naráz, ale kolem vás po kouskách?
Někdy je konec světa tichý a osobní. Šestnáctiletá Kaelyn v knize Tak padne náš svět od Megan Creweové žije na malém ostrově u pobřeží, když jej zasáhne podivná virová epidemie. Vláda uzavře ostrov do karantény – nikdo nesmí odjet ani se vrátit – a Kaelyn sleduje, jak jí nemoc bere přátele i rodinu, jednoho po druhém. A přece právě uprostřed toho rozpadu potká nečekané spojence, nové přátelství i lásku. Je to apokalypsa vyprávěná zblízka, ze srdce dospívající holky, která odmítá přestat věřit, že se dá někoho zachránit. Pokud vás baví silné mladé hrdinky, najdete jich víc mezi knižními novinkami, které vás nepustí.
A co teprve, když usnou úplně všichni dospělí?
Nejznepokojivější dystopie často míří na děti – a mluví přitom i k dospělým. Ve Spící spravedlnosti Martina Vopěnky se dospělá část společnosti probudila z tajemného spánku, jenže svět tím nezhezčel: děti dál mizí a dospělí se tváří, že se nic neděje. A tak vezme spravedlnost do rukou nejmladší generace – čtyři sourozenci, kterým rodiče nestačí a zákon mlčí. Vopěnka staví napínavé dobrodružství na znepokojivé myšlence: co když jsou to právě děti, kdo vidí svět jasněji než ti, kdo ho řídí? Ideální most, jak k dystopiím přivést i mladší čtenáře ve vaší rodině.
Proč vlastně čteme příběhy o konci světa?
Protože žádný z nich není jen o zkáze. Bradburyho Montag pálí knihy, aby nakonec jednu zachránil. Kaelyn ztrácí všechno, a přesto se drží naděje. Dušek vás vyděsí jen proto, abyste si víc vážili obyčejného rána, kdy teče voda a svítí světlo. Dystopie je zrcadlo – ukáže vám, jak křehké je to, co máme, a jak vzácné je zůstat slušný, když se všechno hroutí. A možná právě proto se po ní tak dobře sahá právě teď, v klidu léta, s kávou a čtečkou v ruce.
Všechny čtyři tituly najdete jako e-knihy k okamžitému stažení. Vyberte si tu, u které dnes večer zapomenete rozsvítit – a projděte si celou nabídku e-knih na epapyrus.