Ženy u trůnu: pět královen, které dějiny podcenily
V učebnicích dostaly nanejvýš větu. „Manželka krále." „Dcera krále." Jenže za každou z těch suchých poznámek pod čarou se skrývá žena, která hrála nejtěžší partii své doby — často s prázdnýma rukama a proti všem. Vybrali jsme pět historických románů, které těmto ženám vracejí hlas: od pražského dvora přes poděbradskou sňatkovou politiku až po vikinský sever.
Jaké to je, vdát se za krále, kterým pohrdají vlastní páni?
Gutě Habsburské bylo pár let přes dvacet, když stanula po boku Václava — Přemyslovce, který se bál tmy a koček a kterým čeští páni víc než okatě opovrhovali. A přesto se měl stát jejich králem. Román Guta Habsburská začíná otázkou, kterou si mladá královna nemůže nepoložit: dokážu si takového muže vůbec vážit? A právě ve chvíli, kdy její srdce konečně pookřeje, vstoupí na scénu šarmantní Záviš z Falkenštejna — muž, o kterém se v Čechách šeptá stejně často jako o králi. Karty jsou rozdány a Guta zjišťuje, že u trůnu se nehraje o lásku, ale o přežití.
Co zbyde z lásky, když o svatbě rozhoduje politika?
O generaci později stojí před podobnou zdí Ludmila, nejmladší dcera Jiřího z Poděbrad. Miluje knížete z Lehnice — jenže otec ji potřebuje provdat za Vladislava Jagellonského, protože lehnického ženicha šetří pro její sestru Sidonii. Kniha Ludmila z Poděbrad ukazuje sňatkovou politiku bez pozlátka: jako počty, ve kterých se dcery sčítají a odčítají. A taky to, co král při svých kalkulacích nedomyslel — že jedním podpisem dokáže rozvrátit křehké pouto mezi dvěma sestrami.
Může být světice obyčejná zamilovaná žena?
Zdislavu z Lemberka známe ze soch a svatých obrázků. Román Zdislava z Lemberka ji ale vrací na zem: je to urozená dívka, která nemá o nápadníky nouzi, jenže odmítá brát lásku jako obchod. Když potká Havla z Lemberka, vypadá to na vztah, jaký hledala celý život — dokud Havel jednoho dne beze slova nezmizí. Nejistota, která ji pak sžírá „jako jed", je možná to nejlidštější, co o budoucí světici můžete číst.
A co ženy, které vládly samy?
Ne každá královna stála ve stínu manžela. Vikinská Sigrid z románu Vládkyně Vikingů byla vychována jako křesťanka a provdána do pohanského Švédska — a když ovdověla, rozhodla se říši udržet sama. Stůj co stůj. Aby odradila nápadníky, nechala o sobě kolovat zvěsti, že je krvežíznivá. Otázka, jak dlouho se dá taková maska unést, dělá z téhle knihy jeden z nejsilnějších severských příběhů v naší nabídce.
A pak je tu Jana Seymourová. Tichá dvorní dáma, která se stala třetí ženou Jindřicha VIII. jen pár dní po popravě Anny Boleynové. Román Má přítelkyně se ptá, jestli skromnost může přežít vedle panovníka, který se zbavuje manželek mečem — a jestli se dá vystoupit ze stínu „zkažené" královny, aniž byste se jí nakonec podobala.
Proč číst právě o královnách?
Protože dějiny psali vítězové — a ti stáli skoro vždycky u trůnu, ne vedle něj. Tyhle romány otáčejí kameru: velké bitvy a korunovace se odehrávají v pozadí, zatímco vpředu bojuje někdo, komu dějepis nedal ani jméno kapitoly. Vyberte si svou královnu a nechte si vyprávět, jak se psaly dějiny z druhé strany trůnu. Všech pět příběhů najdete jako e-knihy na epapyrus.cz — stáhnete je do minuty a číst můžete ještě dnes večer.